Výsledky

Výkon MUSByl nákup lukrativní?Tvorba rezervNáklady na rekultivaci"Zlodějina" jménem MUS?Účet za převzetí MUS Nahoru

Bilance převzetí Mostecké na konci 90. let pro všechny zúčastněné: otočení nepříznivých výsledků, téměř zdvojnásobená produktivita navzdory propadu těžby a tržeb, miliardy vyplacené na mzdách a daních a ani jedna koruna dluhů pro české daňové poplatníky.

Výkon MUS

Od roku 1998 začal trh s hnědým uhlím prudce padat. Do roku 2003 přišla MUS o třetinu svých tržeb. Od roku 1998 však Mostecká prošla razantní restrukturalizací. Byly aplikovány současné informační systémy jako SAP. Za několik let do roku 2000 management přeměnil MUS z plýtvajícího post-komunistického podniku na moderní těžební společnost. Zásadní změny v řízení podniku vystihuje produktivita práce, která se mezi roky 1996 a 2003 zvýšila o 63 %. To znamená, že v roce 2003 přinesl jeden pracovník podniku za rok 700 000 Kč namísto 429 000 Kč v roce 1996.

produktivita práce a tržby

 

Byl nákup lukrativní?

Od roku 1996 trvale klesal provozní výsledek MUS, a to zejména po zohlednění tvorby rezerv. V roce 1999 stál podnik na rozcestí. Pokud by trend vývoje výsledků MUS pokračoval, podnik by dlouhodobě nemohl přežít. To vysvětluje i názor tehdejšího předsedy vlády Miloše Zemana, že cena za prodej menšinového podílu byla uspokojivá. Uhrazená cena 650 mil. Kč za tento podíl plně reflektovala situaci, ve které se MUS nacházela. Navíc poté, co se stát zbavil svého podílu, státem kontrolovaný ČEZ odběr uhlí od MUS přerušil a poslal společnost do miliardové ztráty.

Tvorba rezerv

Každý rok odváděla MUS zákonné rezervy, a to zejména na rekultivaci lokalit zasažených těžbou. Za období pěti let od roku 1999 do roku 2003 si takto podnik odložil na pozdější rekultivace téměř 3 mld. korun.

Náklady na rekultivaci

Přestože se stát proklamativně přihlásil ke škodám způsobeným těžbou, na Mostecku leželo břímě rekultivací a sanací téměř výhradně na bedrech Mostecké uhelné společnosti.

"Zlodějina" jménem MUS?

Ekonomové odhadují, že celkové náklady ekonomické transformace v České republice dosáhly výše cca 500 mld. korun. Jde o přímé náklady, které v konečném důsledku museli zaplatit daňoví poplatníci. Náklady na transformaci byly po roce 2000 soustředěny do České konsolidační agentury. Ani jediná koruna v evidenci ČKA však nesouvisí s Mosteckou uhelnou společností. Z hlediska státu byl prodej menšinového 46% podílu symbolickým zbavením se odpovědnosti za podnik v ekonomických těžkostech, ve kterém tisícovkám zaměstnanců hrozil osud dnešních horníku na Ostravsku. I v této situaci stát za prodané akcie dostal řádně zaplaceno - stejně jako jednotliví držitelé investičních kupónů či obce na Mostecku při individuálních odkupech akcií MUS do roku 1999. V médiích se však Mostecká Uhelná přesto dál bude skloňovat jako exemplární příklad transformační zlodějiny.

Chemapol - 17 mld. Kč
Barak Alon - 8 mld. Kč
Charouz Holding - 7 mld. Kč
Zetor Brno - 6 mld. Kč
Z-Group (Zemek) - 5 mld. Kč
Poldi Kladno - 5 mld. Kč
A mnoho dalších případů tunelování...
Celkové náklady transformace - 500 mld. Kč
Příjmy státu a zaměstnanců po převzetí MUS + 12,8 mld.Kč

 

Účet za převzetí MUS

Z auditovaných uzávěrek Mostecké Uhelné vyplývá, že v letech 1999 - 2003 podnik přinesl státnímu rozpočtu, zaměstnancům a mosteckému regionu cca 13 miliard korun. I když podniká pod jiným jménem a jiným majitelem, zůstává Mostecká Uhelná s pěti tisíci zaměstnanci stabilním a zásadním zaměstnavatelem Mostecka.

STÁTNÍ ROZPOČET
Cena za prodej 46 % akcií + 650 mil. Kč
Daň z příjmu (MUS) + 358 mil. Kč
Sociální zabezpečení + 2 134 mil. Kč
ZAMĚSTNANCI
Mzdy + 6 244 mil. Kč
Další sociální výdaje + 439 mil. Kč
MOSTECKO
Rekultivace (99-07) + 2 704 mil.Kč
Regionální spolupráce (od 98) + 250 mil. Kč
   
CELKEM + 12,8 mld. Kč
©2014