Jacques De Groote

Belgický finančník a bankéř. V letech 1973-1994 byl ředitelem Mezinárodního měnového fondu (MMF) a v letech 1973-1991 výkonným ředitelem Světové banky (IBRD). Dále také působil v nadnárodních institucích, jako např. Mezinárodní finanční korporace (IFC) nebo Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA).

Narozen 25. května 1927.

De Grootovy kariérní stopy nalezneme nejen Belgii, Švýcarsku, Kongu a Rwandě, ale i v mnoha zemích bývalého východního bloku vč. České republiky. Jacques De Groote ztělesňuje symbol MMF a Světové banky sedmdesátých a osmdesátých let.

Životopis Jacquese de Groote obsahuje bohatou akademickou působnost. Od července 1955 do ledna 1957 působil jako asistent na Cambridge University. Od roku 1963 do 1992 vyučoval jako profesor na Ekonomické fakultě na University of Namur (Belgie), kde přednášel předměty zabývající se peněžními a úvěrovými teoriemi, peněžními mechanismy a aktuálními problémy mezinárodních financí. V letech 1963 až 1973 působil na pozici mimořádné profesury na univerzitě v Lovani. V letech 1957 až 1960 a 1963 až 1965 byl odborným asistentem na Katolické univerzitě v Lille (Francie), kde vyučoval kurzy strukturních ekonomik a dějin ekonomického myšlení. De Groote má ekonomický titul MA z univerzity v Cambridge a tituly práva, ekonomických a politických věd ze své alma mater na univerzitě v Lovani.

Jacquese De Groote zahájil kariéru finančníka již lednu 1957. Během několika prvních měsíců roku 1960 se spolupodílel jako tajemník na přípravě dekolonizace belgického Konga. Od dubna 1960 do května 1963 byl asistentem zástupce Belgie v Mezinárodním měnovém fondu a Světové banky ve Washingtonu. V květnu 1963 nastoupil do Národní banky v Belgii, kde působil v oblasti mezinárodních vztahů. V červenci 1965 se přesunul na pozici finančního poradce Belgické delegace OECD v Paříži, kde vedl několik pracovních skupin, které zkoumaly první návrhy multilaterálních smluv zaručující soukromé investice. Mezi březnem 1966 a květnem 1969 zastával pozici ekonomického poradce vlády prezidenta Demokratické republiky Kongo, přičemž také zde rovněž působil jako finanční poradce v místní Národní bance.

V roce 1973 se stal de Groote výkonným ředitelem MMF a Světové banky. Během tohoto období aktivně podporoval některé africké představitele, aby s nimi MMF a Světová banka navázaly užší hospodářskou spolupráci. Mimo působení v Kongu de Groote současné zastával od dubna 1971 do listopadu 1973 pozici ředitele výzkumného oddělení Národní banky Belgie. V rámci MMF, ve kterém působil do roku 1994, zastupoval de Groote skupinu zemí, ke kterým patřilo i Československo, resp. Česká republika.

Po svém působení ve Světové bance a v MMF de Groote začal spolupracovat se spoluzakladatelem investiční skupiny Carlyle Group – Stephenem Norrisem. De Groote působil v jedné z Norrisových společností Appian Group na pozici prezidenta společnosti a byl členem představenstva Appian Group. Z této pozice vystupoval i v České republice při jednání o převzetí akcí MUS a odkupu menšinového podílu MUS od české vlády. V Appian Group působil i po dubnu 1998, kdy se Norris z investice do Mostecké a z Appian Group stáhnul.

De Groote odešel z Appian Group v roce 2003, v době, kdy MUS byla stabilizovanou a perspektivní firmou připravenou k prodeji. V říjnu 2013 ho švýcarský soud prvního stupně nepravomocně odsoudil k peněžitému trestu za podvod při nákupu menšinového podílu MUS společností Appian od českého státu v roce 1999.

De Groote je držitelem mnoha ocenění a čestných vyznamenání. Je nositelem Řádu Leopolda I. ve třídě Grand Officer, tedy druhého nejvyššího belgického státního vyznamenání. Dále je nositelem vysokého důstojnického řádu Orange-Nassau (Lucembursko), řádu za zásluhy o Rakousko; řádu za zásluhy o Lucembursko, maďarského řádu Rudé hvězdy a řádu Zlaté Palmy ze Zairu.

©2014