Antonín Koláček

Český podnikatel, absolvent VŠCHT v Praze, člověk hledající štěstí ve svém Srdci, podporovatel buddhismu.

Narozen 7. srpna 1959.

Svého času byl považován za systematika a člověka s jasnou vizí o byznysu. Antonín Koláček je vyhledávaný mentor, miliardář, bývalý spolumajitel Mostecké uhelné společnosti.

Většinu svého manažerského života Antonín Koláček věnoval realizaci nových projektů a hledání nových způsobů vedení lidí. Po absolvování holešovského gymnázia vystudoval v Praze Vysokou školu chemicko-technologickou. V letech 1983-1989 pracoval jako ekonom v pražských Čokoládovnách. Krátce po roce 1989 přijal nabídku bývalého generálního ředitele Komerční banky Jana Velka, aby mu pomohl vytvářet nové systémy v bankovnictví, a přešel do vedení Komerční banky. V roce 1994 stál spolu s Petrem Krausem u vzniku finanční skupiny Newton Financial Management Group. V roce 1993 založil spolu s Bohuslavou Šenkýřovou Bankovní akademii a v roce 1999 Vysokou školu finanční a správní.

Antonín Koláček byl v letech 1993 až 2001 také členem Dozorčí rady Komerční banky, která ho delegovala v roce 1995 do představenstva MUS se záměrem ochránit hodnotu akcií MUS, které KB tehdy vlastnila. To se povedlo a MUS vydržela obrovské tlaky restrukturalizace české ekonomiky při přechodu na tržní systém a po velmi významné vnitřní restukturalizaci se z ní stala prosperující společnost.

Svými schopnostmi, citem pro smysl podnikání a také citem pro lidský faktor v podniku se během relativně krátké doby stal jedním z nejvlivnějším manažerů MUS, kteří celkovou restrukturalizaci MUS dostali za úkol od tehdejších akcionářů. V MUS přímo působil až do roku 2000 a pak se stal ředitelem Appian Group pro střední Evropu, který od roku 1999 po odkoupení menšinového podílu v Mostecké uhelné společnosti od české vlády MUS vlastnil a spravoval. V roce 2005 spolu s dalšími manažery MUS, Měkotou, Pudilem a Bobelou, odkoupili MUS od Appian group, ale v té době už Antonín Koláček zaměřil své aktivity na spiritualitu a osobní rozvoj lidí a rozhodl se z oblasti podnikání úplně vystoupit. Po dohodě s ostatními spoluvlastníky byla MUS postupně prodána Pavlu Tykačovi za celkovou částku, která překročila 20 mld. Kč.

V roce 2005 založil Antonín Koláček v Praze Centrum pro duchovní a osobní rozvoj MAITREA, jehož původní jméno bylo Shambhala. V té době začal také budovat Mateřskou školku Maitrea ve Slušticích, která vychází z waldorfských principů. Nyní se tato aktivita rozšiřuje také o Dům seniorů. Hlavním záměrem jeho současných aktivit je uzdravení lidských myslí a jejich osvobození z manipulací, do kterých se nevědomě dostaly. Jeho motivem je lidská přirozenost, lidskost a spojení s lidským Srdcem v každodení činnosti. O síle jeho přesvědčení svědčí i způsob, jak se vyrovnal s dlouhodobými mediálními útoky a manipulacemi zaměřenými na jeho osobu. Jeho významnou učitelkou, která mu pomohla najít hluboký vnitřní klid, je mj. hlavní prokurátorka ze Švýcarska paní Graciela de Falco, a proto jí v závěrečné řeči u soudu v Bellinzoně poděkoval a věnoval jí s úctou k právu na omyl porcelánovou sošku Anděla čistého vědomí.

Antonín Koláček čelí v souvislosti s prodejem MUS do rukou Appian group již 15 let nepřetržitému tlaku ze strany různých „neviditelných sil“, některých politiků, mediálních sil, pana Romana Češky či policie. Privatizace MUS byla proto vlastně po celou dobu pod důkladným drobnohledem mnoha lidí a vyšetřování bylo vždy ukončeno a třikrát odloženo. Pokaždé s konstatováním, že se žádný trestný čin nestal, protože nebylo porušeno právo České republiky. Přesto byla v roce 2012 vytvořena nová kauza, jejímž cílem je zabavit finanční prostředky získané při prodeji MUS od Pavla Tykače.

V roce 2013 však dospěl švýcarský soud k závěru, že se pan Koláček spolu s dalšími lidmi měl dopustit podvodu na českém státu, porušení povinnosti při správě cizího majetku a následného praní špinavých peněz, a proto peníze získané od Pavla Tykače za prodej MUS, které zústaly na účtech ve Švýcarsku, náleží Švýcarsku. Švýcarský soud zároveň odsoudil Antonína Koláčka nepravomocně k trestu odnětí svobody ve výši 52 měsíců.

Proti tomuto rozsudku se však Antonín Koláček odvolavá ke Spolkovému nejvyššímu soudu v Lausanne a připravuje také podání žaloby na Švýcarsko k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

©2014