Advokáti nepravomocně odsouzených v kauze MUS budou u odvolacího soudu požadovat veřejné jednání

Tiskové zprávy
5. srpna 2014

Bývalí manažeři Mostecké uhelné společnosti (MUS) podali na začátku července letošního roku odvolání proti rozsudku Federálního trestního soudu ve švýcarské Bellinzoně. Odvolání bude posuzovat Spolkový nejvyšší soud v Lausanne. Vzhledem k vytížení soudu, obsáhlosti rozsudku i odvolání je pravděpodobné, že rozhodnutí ve věci odvolání nepravomocně odsouzených českých manažerů a podnikatelů může padnout až v horizontu dvanácti měsíců. Advokáti nepravomocně odsouzených budou usilovat o veřejné řízení.

Nejpravděpodobnější variantou je rozhodování senátu ve složení tří nebo pěti soudců, a to formou postupného samostatného posouzení spisu, kdy každý soudce posoudí případ sám. V roce 2013 projednával nejvyšší soud v Lausanne absolutní většinu případů právě prostřednictvím tohoto typu senátu. Po společném projednání soudci vydají rozhodnutí.

Z celkem dvaadvaceti případů odvolání v trestních věcech, které lausannský soud v roce 2013 projednával, bylo devět ukončeno za dobu kratší než jeden měsíc. Jedenáct případů pak za dobu od jednoho do tří měsíců a pouze dva případy byly vyřešeny za dobu od čtyř do šesti měsíců. Doba mezi obdržením odvolání a jeho posouzením závisí na aktuálním vytížení soudu, které je podle našich informací v současné době poměrně značné. Očekáváme proto, že proces odvolání může trvat až dvanáct měsíců.

Obecnou praxí švýcarské justice je, že prvoinstanční rozhodnutí bývá přezkoumáno odvolacím soudem v druhé instanci, a teprve až poté se lze domáhat přezkoumání případu u Spolkového nejvyššího soudu v Lausanne. V procesu s bývalými manažery MUS však jedna instance zcela chybí.

Spolkový nejvyšší soud v Lausanne v některých případech v minulosti rozhodnutí soudu nižšího stupně zcela zrušil, což je i cílem odvolání nepravomocně odsouzených bývalých manažerů MUS. Soud však může rozhodnutí soudu prvního stupně i změnit, což podle našeho názoru není možné bez nařízení nového jednání a opětovného řádného vyslyšení odsouzených i svědků.

„Ačkoliv existuje možnost veřejného jednání, využívá se pouze zřídka. Přesto budeme usilovat o to, aby toto veřejné jednání nařízeno bylo. Důvodem jsou kromě několika zjevných procesních pochybení rovněž nesprávně a účelově popsaná skutková zjištění případu soudem v Bellinzoně, který se v rozsudku uchýlil k řadě spekulativních tvrzení, aniž by je podložil relevantními důkazy,“ vysvětluje jeden z hlavních švýcarských obhájců nepravomocně odsouzených manažerů MUS Jean-Luc Maradan.

Spolkový nejvyšší soud v Lausanne může kromě procesních postupů rozhodovat ve vazbě na porušení práva i o skutkové podstatě jednotlivých případů.

JUDr. Karolina Zelenková

V Praze dne 5. 8. 2014

©2014